Symbol Velké Bohyně znázorňuje trojnou podstatu ve třech fázích měsíce.
Jejím prvním aspektem je Bohyně Panna, která je mladou dívkou i panenskou lovkyní. Spojujeme ji s mládím, s přibývajícím měsícem, zrozením a její symbolická barva je bílá. Bohyně ve svém panenském aspektu je velmi svobodná. Je to panenská lovkyně - rychlá, instinktivní, prudká jako déšť a svobodná jako bouře. Je křehká a zároveň pevná. Nemá žádné hranice a je zcela ovládána nevědomou částí mysli. Je jako dítě bez vědomí sebe sama. Je nespoutaná a nekonečně krásná. Panna v pohanském smyslu nemusí nutně znamenat ženu, která se dosud nemilovala s mužem. Znamená spíš ženu, která dosud nepoznala, jaké to je být matkou, starat se o jiného člověka a přijmout za něho odpovědnost. Neposkvrněností se zde zároveň rozumí neposkvrněnost psychická - tedy čistý, hravý a bezstarostný proud vědomí bez schopnosti sebereflexe a vnímání sebe sama.
Druhým aspektem je mateřský, plodící a vyživující aspekt Bohyně, který spojujeme se středním věkem, zralostí, tvořením, Lunou v úplňku a její symbolická barva je červená. Bohyně Matka je věčně dávající aspekt štědrosti. Někdy o ní mluvíme jako o Matce vesmíru nebo jako o Matce Zemi. Ona je temnou propastí kosmu, ze které vzešly hvězdy a světy. Ona je praoceánem, ve kterém vznikaly první buňky a bakterie. Je také rozkvetlým stromem, který dává každý rok ovoce. Bohyně ve svém mateřském aspektu již není pannou - její závoj byl odhalen, z nevědomí se probudilo vědomí, posuzující mysl a princip odpovědnosti. Bohyně Matka je mnohem zemitějším a reálnějším archetypem než Panna. Dovede se starat o své děti, dovede vládnout přírodě a ze všech tří aspektů Bohyně je to právě ona, která je nejvíce svázána s hmotným světem. Bohyně Matka je Zemí, po které chodíme, ze které všechno roste a která nás živí. Ideál Matky byl velmi důležitý v rané historii lidstva, neboť plodná žena byla zárukou přežití rodu.
Třetí tváří Trojné Bohyně je moudrá stařena, která již poznala mystérium ženství a života v celé své úplnosti a stává se Bohyní zničení a smrti. Spojujeme ji se stářím, zánikem, černou nebo tmavě modrou barvou a také nekonečnou temnotou našeho nevědomí. Reprezentuje moudrost, transformaci a poznání tajemství. Stařena je také koncem Lunárního cyklu a ubývajícím měsícem. Je tmavou nocí, bezesným spánkem, nekonečnou hlubinou mysli, zánikem každého našeho nádechu a výdechu i jemným ostřím, které přetíná jemné předivo našich vztahů, konceptů, iluzí i samotného života. Připomíná nám, že není moudrosti bez bolesti a že není požehnání bez oběti. Je strašlivou zasvětitelkou mystérií a neexistuje žádná hranice, kterou by nedokázala překonat a pozřít.
Trojná Bohyně je minulostí, přítomností a budoucností - včerejškem, dneškem a zítřkem. Je zrozením, existencí i zánikem.
Autorská tvorba
